Literární tvar evangelií
6. března 2005, 20:18
Je evangelium životopisem, popisem historické skutečnosti, antickým životopisem? Nebo je ukázkou židokřesťanské exegeze starozákonních oddílů?
Biblisté, kteří považují evangelia za životopis v dnešním slova smyslu, tedy jako věrný záznam historických událostí, jsou v dnešní době menšinovým proudem.
Je třeba ovšem vzít v úvahu, že se v posledních letech tyto tendence znovu objevují, až do myšlenky, že jsou evangelia zpracovaná na základě písemně zachycených poznámek Ježíšových posluchačů, dokonce pomocí antického těsnopisu. Tak je řešen synoptický problém jako různý zápis stejných slov jednotlivými posluchači. Tresmontant navíc předpokládá u Ježíše i jeho učedníků a posluchačů znalost tří jazyků, řečtiny, aramejštiny i hebrejštiny, originální znění evangelií předpokládá hebrejské. Pro něho i jiné zastánce podobných teorií z toho vyplývá velmi raná datace evangelií. K této skupině se řadí i papyrolog C.P.Thiede, který se domnívá, že 7.jeskyně v Kumránu byla knihovnou, kde kumránsští esejci přechovávali spisy konkurenčního proudu, kterým pro ně bylo rané křesťanství. V jeskyni byl nalezen částečně rozbitý džbán s nápisem na hrdle, který se dá identifikovat jako Roma a obsahující malé zbytky řecky psaných papyrů, jeden úlomek byl pokusně identifikován jako kousek Markova evangelia a datován k roku 50, rozhodně však před rok 68, kdy byl Kumrán dobyt Římany. Zlomek je ovšem velice malý, obsahuje jen několik písmen, počítačovým zpracováním Septuaginty bylo objeveno více míst se stejným výskytem písmen. V pozadí všech takových časných datací je teologická orientace zastánců, je to návrat k většímu fundamentalismu, reakce na liberální textově kritické bádání většiny novozákoníků.
Ale příběh evangelia je obtížné uchopit i jako životopis v antickém pojetí. Odpadají sice starosti se zázračnými historkami, protože podobnými vyprávěními jsou vyšperkovány všechny podobné životopisy, vzpomenu alespoň na životopis novopythagorejského filosofa a divotvůrce 1.století, Apollónia z Tyany, některé epizody se jako uznávaný a oblíbený literární topos volně stěhovaly. V Ježíšově životopisu se ale projevují látky, které souvisejí spíš s ozvukem Starého zákona, lépe řečeno se Zákonem a Proroky, tyto knihy hebrejské bible měly už v 1.století víceméně fixovaný tvar, jak dokazují i jejich rukopisy z Kumránu. Ale v evangeliích jsou i odkazy na knihy třetí části Tenachu, Spisy, ale také na knihy, které dnes označujeme jako pseudoepigrafické.
Biblisté všech církevních denominací provedli na poli novozákonních bádání naprosto neuvěřitelně mnoho práce. Každé evangelium, každá epizoda, výrok, každá věta, dokonce snad každé slovo, bylo několikrát obraceno, váženo, zařazováno do různých souvislostí. Vtírá se myšlenka, že není v lidských silách obsáhnout všechno to vědění, které už bylo shromážděno. Jejich textově kritickým bádáním byla zrekonstruována předpokládaná podoba pramene Q, sbírky Ježíšových výroků, dokonce ve třech časových vrstvách. Většina badatelů se domnívá, že pro vznik evangelií v jejich dnešní podobě byl rozhodujícím impulsem pád Jeruzaléma v roce 70 a datují jejich vznik až po prohrané židovské válce. Přitom panuje dosti velká shoda v tom, že evangelium Markovo je třeba chápat jako nejstarší, Matoušovo a Lukášovo pak jako z Marka čerpající, ale obracející se k jiné cílové skupině čtenářů a posluchačů, přitom Matoušovo evangelium se považuje za poněkud starší a židokřesťanské, s dobou vzniku v osmdesátých až devadesátých letech 1.století.
Při četbě komentářů jsem si ovšem uvědomila jednu , podle mne závažnou věc, která má na interpretaci textu evangelia dost podstatný vliv. Komentáře se nesnaží zastírat fakt, že evangelium bylo (a je) teologickým textem pro čtenáře a posluchače. Že mnohé pasáže jsou výpovědí vznikajících křesťanských církví o tom, že v Ježíši, který byl ukřižován, poznaly Božího vyvoleného, Mesiáše. Zpětnou exegezí některých oddílů své, tedy hebrejské, bible, se snaží tuto svou víru podepřít. Ani tady jsem nemusela sama nijak složitě hledat, tuto mravenčí práci už provedly zástupy badatelů. Ale protože převážná většina biblistů jsou teologové, tedy sami lidé křesťansky věřící, nenarazila jsem na takový výklad evangelia, který by celý průběh vyprávění bral jako teologickou zvěst, tedy jako židokřesťanské kázání. Přitom na oddíly Tenachu odkazují nejen přímé citáty, ale i samotný děj. Pokud perspektivu takto otočím, vyhnu se naprosto zřejmým historickým nesrovnalostem, do kterých jinak podrobné zkoumání evangelií vede. Sice tak neučiním zadost obyčejné lidské zvědavosti, nebudu totiž zkoumat, jak „to opravdu bylo“, ale zato najdu skvělou a usilovnou exegetickou práci redaktorů evangelií i jejich předchůdců.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
rachab (24.07.2005, 17:38:17 - Mail): biblistikaDobré pozdní odpoledne!
Tak jsem se po delší době opět podívala na vaše stránky a opět příjemně naladěna. Nestačím to číst, vždy to jen zhruba projdu, protože je toho tolik..Ale i tak je to dobrý. Teď k meritu věci. Jako doplněk studia doporučuju přečíst tituly od Otakara Fundy. Dříve evangelického teologa a faráře, dnes "pouze" religionisty. Pak třebas napište, jak se zamlouvají..
Mějte se pěkně!
Rachab
P.S.Co za vysokou studujete?
rachab (24.07.2005, 17:41:04 - Mail): biblistika
Dobré pozdní odpoledne!
Tak jsem se po delší době opět podívala na vaše stránky a opět příjemně naladěna. Nestačím to číst, vždy to jen zhruba projdu, protože je toho tolik..Ale i tak je to dobrý. Teď k meritu věci. Jako doplněk studia doporučuju přečíst tituly od Otakara Fundy. Dříve evangelického teologa a faráře, dnes "pouze" religionisty. Pak třebas napište, jak se zamlouvají..
Mějte se pěkně!
Rachab
P.S.Co za vysokou studujete?
didactylos (24.07.2005, 18:13:32): pro Rachab
Děkuji za uznání. Knížky Otakara Fundy jsem už na blogu doporučovala, také jeho články v Religiu jsou velice zajímavé. K tematu tohoto příspěvku zrovna jeho studie "Maranatha" a "erchomenos" - předchristologická imprese Ježíšových přívrženců. Religio 6/1, 1998, 3-28. Jsem studentkou religionistiky na filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Přidání komentáře...
