Květná neděle

Jak je to s oslicí, oslátkem, palmovými ratolestmi a zemětřesením v Jeruzalémě?

Začíná velikonoční týden, začíná Květnou nedělí. Takže přidávám teď podle svého zvyku hrstičku starozákonních odkazů, kterou jsou v pozadí příběhu vítání Ježíše v Jeruzalémě.
Nejdřív sám text Mt21,1-11.
Zajímavé je samozřejmě už samo to, že se Ježíš blíží k Jeruzalému od východu, z Olivetské hory. Tato hora má být podle proroctví Zacharjáše dějištěm velké eschatologické bitvy. Za14. (Flavius zaznamenal v Ant.20 příběh o muži, který se vydával za mesiáše a tvrdil, že může strhnout zdi Jeruzaléma, když sám bude stát na Olivetské hoře). Se Zacharjášem je spojeno i užití oslátka Za9,9. Pokud je Vám divné, proč má Ježíš jet na oslici a oslátku, je to tady u Mt doslovné čtení paralelismu v původním textu, na oslici a oslátku mladém (kraličtí místo původní spojky a dávají logičtější slovo totiž jako vysvětlení), tak se mu z jednoho zvířete stala zvířata dvě. V dalším pokračování textu Mt přímo hlásá, že se naplnila slova Písem. S Písmem ovšem zachází v tomto kousku poněkud volně, jako ostatně velice často. První část citátu je Iz62,11, druhá je Za9,9, z kterého ale vynechává bližší určení krále, spravedlivý a spásy plný, (v Septuagintě spravedlivý a spásu nesoucí). Slavnostní užití palmových větví se k Pesachu nehodí, patří spíš ke svátku stánků. Volání zástupů odkazuje na Ž118,26, ale Mt vynechává druhou část pozdravu, kterou uvádí Mk11,10. V desátém verši, to není z kralického překladu zbouřilo se město zřejmé, je sloveso eseisthé, které se užívá v souvislosti se zemětřesením, tedy zatřáslo se celé město, čtenáři a posluchači mají asi myslet na už uvedený verš Za14,4. Lid v Jeruzalémě mluví o Ježíšově věhlasu, to je pravděpodobná narážka na proroka jako byl Mojžíš, o kterém mluví Dt18,18.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře