Noèní úvahy
None

Boží bezmoc

10. dubna 2005, 13:23

Před šedesáti lety, 9.dubna 1945, byl pro účast v protihitlerovském spiknutí popraven protestantský teolog Dietrich Bonhoeffer.

Kde má teď Bůh ještě své místo? ptají se úzkostlivé duše, a poněvadž na to neznají odpověď, zatracují celý proces, který je přivedl do takové tisnivé situace. Už jsem Ti psal o různých nouzových východech z tohoto zužujícího se prostoru. Bylo by k nim možno přidat ještě salto mortale zpět do středověku. Principem středověku je však heteronomie ve formě klerikalismu. Návrat k němu může být učiněn jen jako zoufalý krok, vykoupený obětí intelektuální poctivosti...

A nebyli bychom opravdoví, kdybychom neuznali, že musíme žít ve světě – "etsi Deus non daretur" (i kdyby nebylo Boha). Poznáváme to právě – před Bohem! Bůh sám nás nutí k tomuto poznání. Tak nás naše dospělost vede k pravdivému poznání našeho postavení vůči Bohu. Bůh nám dává vědět, že musíme žít, jako bychom se bez něho mohli obejít. Bůh, který je s námi, je Bůh, který nás opouští! Bůh, který nás nechává žít ve světě bez pracovní hypotézy Boha, je Bůh, před nímž trvale stojíme. Před Bohem a s ním žijeme bez Boha. Bůh, který se nechává vytlačit ze světa na kříž, Bůh je ve světě bezmocný a slabý, a právě jen tak je s námi a pomáhá nám. Podle Mt 8,17 je zcela zjevné, že Kristus nepomáhá silou své všemohoucnosti, ale silou své slabosti, svého utrpení!...

Bible ukazuje člověku bezmoc a utrpení Boha; jen trpící Bůh může pomoci. Potud se může říci, že zmíněný vývoj světa k dospělosti, která umožnila zbavit se falešných představ o Bohu, otevřel oči pro Boha bible...

Kdo je Bůh? Nejde především o všeobecnou víru v Boha, v boží všemohoucnost atd. To není pravá zkušenost s Bohem, ale jen kus prodlouženého světa. Setkání s Ježíšem Kristem. Poznání, že se zde zakládá obrat všeho lidského bytí tím, že Ježíš "je tu pro druhé". Ježíšovo "bytí pro druhé" je zkušenost transcendence! Teprve ze svobody vůči sobě samému, z "bytí pro druhé" až k smrti vyvěrá všemoc, vševědoucnost, všudypřítomnost. Víra je účastí na tomto Ježíšově bytí. Náš vztah k Bohu není "náboženský" vztah k nejvyšší, nejmocnější, nejlepší bytosti, jakou si můžeme představit – to není pravá transcendence -, ale je to nový život v "bytí pro druhé", v účasti na bytí Ježíšově. Transcendentno není v nekonečných, nedosažitelných úkolech, nýbrž v konkrétním, dosažitelném bližním...

Teologie 20.století. Antologie, uspořádal Karl-Josef Kuschel, Vyšehrad, Praha, 1995
D.Bonhoeffer: Na cestě k svobodě. Listy z vězení, Vyšehrad, Praha, 1991

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: křesťanství  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře


Přidání komentáře...

None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.