ohlédnutí
21. srpna 2006, 13:27
Blog vstoupil do čtvrtého roku...
Ponocování se Smrtěm má už za sebou tři roky existence. Ale Smrťova přítomnost je stále patrná. Nejdřív jsem trochu smutnila (asi 2 dny). Pak jsem ovšem usoudila, že smutnění je kontraproduktivní, byla jsem dokonce i sama sobě protivná. Jsme na tom všichni stejně, všichni se Smrtěm v zádech, nezáleží na délce, ale na kvalitě života. Rozhodně mám za co být vděčná a pokusím se ve zbývajícím čase žit co nejïntenzivněji v přítomném okamžiku, nerozostřená v čase, ani ohlížením do minula, které se nedá změnit, ani s hlavou v budoucnu, které vůbec nemusí nastat.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
insolitus (21.08.2006, 13:43:46 - WWW):Tak to je výdrž čtyři roky. A buď v pohodě!
SuE (21.08.2006, 14:56:32):
to su ráda, že jsi zpátky na té světlé straně :-)
tak jsem si zrovna včera říkala, že tohle čtení by se ti mohlo líbit:
http://badchristian.com/
Len (22.08.2006, 16:54:22):
jsem moc ráda že to nevzdáš...a zkus kouknout na Tofu007 máte mnoho společného
karamela (23.08.2006, 10:05:54 - Mail):
Didactylko, jsi úžasná... Máš můj obdiv! Posílám energii. Jak psáno v Eg. Sinuhetovi - o zítřku nikdo nic neví... Ať se ti předsevzetí daří realizovat.
Dhal (26.08.2006, 18:17:50):
Dovolím si ticho, ale dôrazne neúhlasiť. Nielen na kvalite života záleží. Pretože krátky a kvalitný život síce môže byť zaujímavý, ale dlhý a popri tom takisto kvalitný život je oveľa prínosnejší. Pre tvoju rodina, pre teba samotnú a koniec-koncov i pre nás, tvojich čitateľov.
Nemyslím, že riešením je pasívna rezistencia, obzeranie sa dozadu a zmierenie sa so všetkým. Stále je o čo hrať, o čo sa ruvať.
Smrť raz príde ku každému. Nepochybujem, že bojovníci sú mu oveľa sympatickejší.
kombajn (27.08.2006, 17:14:24): dnes nezvykle smele
Asi takhle... kdyz jsem potkal tveho syna AdaMMa, docela jsem mu zaviděl rodiče. Ta situace trvá a opravdu bych chtěl aby něco z vás moji rodiče měli, třeba tu otevřenou mysl a duši.
Rozhodně nechci uvěřit tomu, že existuje nějaký přesně daný čas, který nám byl dán. A nerad vidím, když někdo sundává kalhoty kilometry před brodem. Uznávám, že i když neznám všechny souvislosti (ale myslím, že jich znám dost), tak tvoje poslední roky nebyly zrovna peříčko. A bylo jistě strašně těžké s nemocí (ať už jiných nebo tou tvojí) bojovat. Ale bojovala si. Pokud si teď sedneš a smíříš se s něčím, co třeba není pravda, bude to jako bys nebojovala. Vždycky stojí za to bít se za pravdu, za poznání nebo třeba za život. Přece tu máš lidi, kteří ti za to stojí, ne?
didactylos (27.08.2006, 20:44:27):
Asi jsem se špatně vyjádřila a proto byla taky špatně pochopena. Nechtěla jsem rezignovat, není proč, v třetím zářijovém týdnu půjdu na operaci, už zítra na další týdenní chemo. Taky jsem si neodhlásila kurzy ve škole, ale naopak jich docela hodně přidala, abych v tomto semestru stihla co nejvíc a mohla tak případně v termínu končit. Seznam uveřejním, ale víte, jak to u nás na fakultě chodí, ještě určitě dojde k podstatným změnám v rozvrhu :o)
Ale šlo mi o to, pochopit souvislosti a na základě toho se zbavit iracionálního strachu, dokonce ani ne strachu ze smrti, ale z bolesti a pomalého umírání (s tím mám opravdu z doby ošetřování rodičů dost dlouhé zkušenosti). Takový strach totiž dokáže velice kazit kvalitu zbývajícího života, jak pěkně napsal kombajn, kilometry před brodem. A nerozostřenost v čase není zrovna můj nápad, takovou metodu použil před dvěma a půl tisíci lety jeden princ z rodu Šákjů, později zvaný Buddha. Když pochopil a zbavil se strachu, velice aktivně a činorodě žil dalších asi 40
let. (Doufám, že zase tak dlouhé další působení mi nehrozí, bylo by mi přes sto :o))
Kojot (28.08.2006, 01:43:52 - Mail): Knížka...
Bavil jsem se se svou psychiatričkou a v jisté souvislosti jsem se zmínil o tom, jak statečně bojuješ se svou nemocí. Řekla mi, že ti mám doporučit knížku Bernieho Siegla: "Láska, mír a uzdravení", což tímto činím. Sám jsem ji nečetl a její obálka, jíž jsem shlédl na stránkách nalkadatelství Prgma (www.pragma.cz) vypadá vpravdě odpudivě, ale když to doporučuje paní primářka, tak na tom asi něco bude. Autor má být chirurg a psycholog, stoupenec holistického přístupu v medicíně... Tož tak...
Hodně sil do dalšího boje. Nejen Smrť má rád bojovníky... ;-)
Jaroslav
lmc (01.09.2006, 23:57:37): Zvlastni
Je tu neco magickeho. Jiz 2x jsem se pokusil napsat sdeleni, ktere povazuji za kriticky podstatne, ale vzdy se mi uprostred psani textu vratila predchozi stranka a text zmizel.
Bylo to o Buddhovi, jeho uceni a vztahu k tomuto tematu, ale pravdepodobne neni cas toho sdeleni predat. Jinak si to nedokazu vysvetlit.
Studuji buddhismus jiz leta a hodne jsem porozumel, takze jen reknu "Ver a vira Tva Te uzdravi". Studujte uceni Buddhy a jeho nasledovniku (specialne tantricky buddhismus), naleznete odpovedi na vsechny otazky.
Prosim, neni to reklama, je to snaha pomoci.
Kryska (20.09.2006, 21:23:29):
ahoj Didaktylos. Nějakou dobu jsem nebyla na netu a tak teď, když obcházím staré známé, jsem ráda, že Tě tu opět potkávám. Přeju hodně síly a štěstí!
(23.09.2006, 23:09:41 - Mail): Didaktilko!!!!
Modlím se za tebe, ať ti to všechno dobře dopadne.!!!!!! Dorka
Ali (26.09.2006, 18:08:51 - Mail):
Držím ti pěsti, máš můj obdiv! Tuhle nemoc znám osobně a není to nic lehkého. Hlavně neklesej na mysli – negativní úvahy vyvolávají v těle jedovaté chemické procesy. Takže do všeho vnášet radost a hlavně humor – ne nadarmo se říká, že je humor lék.
Moc se mi líbila tvá úvaha, že na délce života nezáleží. Není důležitý čas; důležité je pochopení v čase. Drž se!
Ali (26.09.2006, 18:28:11 - Mail):
Imc zde zminil citat "Ver a vira Tva Te uzdravi". Muzu potvrdit, ze to tak je. Lecil jsem se na onkologii skoro rok a uzdravila me ma vira (pokud ovsem chapeme, co vira je).
Pro me je vira stavem hluboce chapajici mysli. Nebot kdo chape, tak veri. Kdo nechape, muze jen duverovat. Vira je tedy stavem pochopeni. V prvnim tydnu lecby jsem po nonstop uvahach o pricine moji nemoci prisel na to, co ji zpusobilo. Nasledovala brutalni psychicka uleva a pretrvavajici radost z urciteho sebepochopeni (prestoze mi tehdy lekari davali mesic az dva). No a dnes jsem porad tady.
Nemoc je problem. Pochopeni priciny problemu je reseni. Vyvstava zakladni otazka - "co zpusobilo moji nemoc?".
No, blbe jsem se rozkecal… Chtel jsem tim vsim rict, ze ti moc fandim, at je vse OK!
Len (11.10.2006, 13:31:28):
didactilko..moc na tebe myslim ..neprihodis pismenka?
Přidání komentáře...
