Noèní úvahy
None

Mu'tazila

27. května 2004, 19:23


Taky jste se mysleli, že islám je mnohem jednolitější ve svým myšlenkových směrech než ostatní monoteistická náboženství?

Já ano. Proto mne docela překvapila myšlenková škola, která se jmenuje mu'tazila. Slovo je z arabského i'tazala – oddělit se. Školu založil Wásil Ibn Atá (zemřel 748) a Amra Ibn 'Ubajd (zemřel 762). Stoupenci se označovali jako lidé spravedlnosti a jedinosti ahl al-adl wa't-tauhíd. V té době se díky četným překladům šířila znalost aristotelské a hlavně novoplatónské filosofie a rozvíjel se vlastní spekulativní kalám jako metoda teologického myšlení.

Mu'tazilité používali jako kritéria ve věroučných věcech rozumu a to i při formulaci pojmu tawhíd, Boží jedinost. Představu Boha metafyzicky i eticky zduchovněli. Stavěli se proti antropomorfnímu a doslovnému pojímání Božích atributů, které podle nich nejsou odlučitelné od Boží podstaty, v boji proti antropomorfním představám používali symbolické výklady. Odmítali, že by bylo možné spatřit Boha, a to i v ráji, protože je svou podstatou spirituální. Bůh je příliš vznešený, přesahuje naši představivost. (V křesťanství je analogií negativní teologie).

Škola mu'tazily byla přesvědčena o svobodě lidské vůle, svobodnou vůli člověka chápali jako nutný předpoklad Boží spravedlnosti. Lidské konání je zcela v moci člověka, který je za své činy zodpovědný. Spáchá-li člověk hřích, musí být potrestán. Rozhodně popírali absolutní predestinaci. Toto přesvědčení o odpovědnosti lidí vedlo v praxi ke vzniku inkvizice, která fungovala od první poloviny 9.století, kdy abbásovský chalífa Ma'mún (813-833) přijal mu'tazilu za oficiální doktrínu státu.

K nejvýznamnějším postavám vrcholného období patřil Ibrahím an-Nazzám (zemřel 843), který stvoření vysvětloval teorií skrytosti. Bůh stvořil svět v jeho plnosti v jediném okamžiku, vše pak postupně přirozeně a zákonitě vystupuje ze skrytosti navenek. Tato teorie ovšem odporovala stanovisku islámské ortodoxie, podle něho totiž Bůh neustále přímo tvoří každý čin. Polemiku s ortodoxií vyvolal také postoj mu'tazily k otázce vzniku Koránu. Podle ortodoxie je Korán slovem, které patří jako atribut k Bohu a existuje tedy od věčnosti. Mu'tazila hájila názor, že Bůh je neproměnný a jeho slovo ve své rozmanitosti a časové podmíněnosti nemůže být nestvořené.

Za chalífy al-Mutawakkila (847-861) byla znovu zavedena ortodoxie a mu'tazila ztratila svůj tvůrčí a polemický vliv, prvky jejího myšlení se ale uplatnily i později v teologických konstrukcích šíitů a cháridžovců a některé metody si osvojila dokonce sama ortodoxie.

Kropáček L.: Duchovní cesty islámu, Vyšehrad, Praha 2003
Slovník Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc 2003

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: islám  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

binarniladin (28.05.2004, 02:06:16 - WWW):
nevím proč, možná kvůli tomu kriteriu rozumu, mi to tak nějak připomíná křesťanskou reformaci, ale to může být jen povrchní podobnost. ovšem pokud by to tak skutečně bylo, je asi škoda že se to neujalo.

Ancoram (28.05.2004, 23:59:35 - WWW):
Myslíš Lutherovo "sola fide" a rozum je děvka ďáblova?

binarniladin (29.05.2004, 02:12:44 - WWW):
spíš myslím obecně protestantskou tendeci používat místo papežových bul vlastní svědomí a svobodný výklad písma. na uplatnění obojího je podle mě potřeba rozumu.

didactylos (29.05.2004, 12:34:52):
Taky se mi vtírala analogie. Dokonce i mravní přísnost odpovídá Kalvínově Ženevě. Ale analogie je myslím zavádějící, protože v základním a to v pohledu na predestinaci jsou oba směry přesně na opačných pozicích. Rozhodně je ovšem zajímavé to, co píše Kropáček, že se mu'tazila těšila velké oblibě u evropských orientalistů v minulých stoletích. Dokonce ji považovali za jakési islámské volnomyšlenkářství.


binarniladin (29.05.2004, 22:57:42 - WWW):
Asi je to prostě tak ,že jakmile člověk něco nezná , začne hledat k čemu známému by to připodobnil. Skoro se mi chce říct, :"a z toho jsou pak ty zmatky" ..:o))

Dhal (30.05.2004, 11:10:18):
Neviem, či je celkom správne hľadať analógie s kresťanstvom.
Podstatou mi to skôr pripomína niektoré heretické (katari?), prípadne gnostické učenia. Ale popis je dosť stručný, je ťažké niečoho sa chytiť...


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.