Šalomounův chrám
20. června 2004, 15:35
Konečně se dostávám k Šalomounově chrámu. V bibli je jeho popis v 1Kr 6-8 a 2Par 3-7.
V diskuzi u Kanaánu 1a měl Dhal pravdu. Už David po dobytí Jeruzaléma (k tomu se ještě v některém z dalších příspěvků vrátím) koupil pozemek pro stavbu chrámu, humno na hoře Moria, to bylo zřejmě už dříve posvěcené místo, protože tento výraz je v bibli používán pro přírodní kultovní místa. Šalomoun vládl v letech 970-930 př.n.l. a ke stavbě chrámu si pozval stavitele z Týru. Ti postavili první jeruzalémský chrám podle jedné z obvyklých palestinských chrámových dispozic, jak byla popsána v tom příspěvku. Dokonce i orientace chrámu byla jako obvykle západovýchodní, takže o rovnodennosti při východu slunce jeho paprsky padaly až do velesvatyně. To by mohlo nasvědčovat původnímu spojení božstva, kterému byl chrám zasvěcen, se slunečním kultem. Ale o tom, jaký byl vlastně charakter boha JHVH a jeho kultu v předexilním Izraeli se můžeme jen dohadovat. Knihy Starého zákona prošly redakcí v poexilní době, kdy Izrael už přešel, alespoň normativně, k exkluzivnímu monoteismu. Původní předexilní náboženství izraelského kmenového svazu bylo nepochybně mnohem bližší náboženským zvyklostem okolních národů. Svědčí o tom mimo jiné i samo jméno hlavního města, Jeruzaléma, města boha Salima, kenaánského boha, zosobnění Venuše v aspektu Večernice. Podobně se ve jménech dvou synů krále Davida, Abšalóna i Šalomouna dá najít složka se jménem tohoto boha.
Dispozice chrámu byla třídílná, nejvnitřnější svatyně, ve které byla uchovávána truhla úmluvy s deskami Zákona na víku zdobená dvěma cheruby. Před tímto tmavým prostorem byla svatyně, kde byl0 10 zlatých svícnů s věčným ohněm a stůl s 12 předkladnými chleby. Kromě kotlíků, kadidelnic a zlatého oltáře tu byl asi i měděný had, který byl později za krále Ezechiáše odstraněn. Před svatyní byla sloupová předsíň, po schodech se sestupovalo do chrámového nádvoří, které bylo děleno na horní pro kněze a nižší pro lid. V kněžské části nádvoří byl měděný oltář pro zápalné oběti. Také tu bylo bronzové moře, umístěné na hřbetě 12 býků, symbol praoceánu, z něhož vzešel život. K umývání obětí sloužilo 10 pojízdných umyvadel.
Před chrámovým průčelím stály už zmiňované bronzové sloupy. Co se týká těch sloupů, jejich funkce není jasná, mohly to být obří kadidlové oltáře, mohlo ale jít o rodová orákula davidovské dynastie, tomu by nasvědčovalo i to, že v druhém chrámu po návratu z exilu, kdy už Izrael neměl politickou samostatnost, nebyly postaveny. Jejich jména, levý Boaz "V síle Hospodinově se bude král radovat", a pravý Jakín "Hospodin utvrdí tvůj trůn na věky".
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
M.A.D. (21.06.2004, 10:19:28): DidactylosTak moment! Teraz mam v tom trochu hokej! Napisala si, ze chram postavili stavitelia z Tyru. Co by znamenalo, ze to mohli byt fenicania, ci nie? Dhal vsak pisal, ze chram bol postaveny podla sumerskeho vzoru. Trochu mi to nehra. Pretoze podla mojich info by fenicania mali byt potomkami morskych narodov a tak by s potomkami sumerov nemali mat vela spolocne. Ale ja sa mylim casto a rad.:-) Mohla by si mi prosim Ta pomoct a uviest nejaku literaturu, kde by som si to mohol precitat? (resp. nejake info na internete). A propos odkial mas tie preklady nazvov Boaz a Jachin?
Dhal (21.06.2004, 10:40:41):
Nebudem sa striktne držať faktov a pridám niekoľko špekulácií, berte to, prosím, hlavne z tohto pohľadu :)
Boáz - kamenný stĺp kráľovský, symbol svetskej moci
Jakín - murovaný stĺp kňažský, symbol previazanosti sveta pozemského a nebies
Sú prepojené oblúkom šalom, ktorý symbolizuje veci nadpozemské. Tento celok (dva stĺpy a oblúk) je ideálom, harmóniou o ktorú treba usilovať.
Musím si ešte osviežiť Ezechielovu duchovnú víziu chrámu, nie som si teraz celkom istý, či sa v nej stĺpy spomínajú. Ak by tam boli, tak je dosť pravdepodobné, že sa vyskytli aj v ďalších verziách chrámov "fyzických".
(Niektoré "romantické" povahy sú ochotné dať krk na to, že kópia Herodesovho chrámu je vybudovaná v Škótsku - Roslynská kaplnka.)
Stĺp ako stavebný prvok vymysleli Sumeri - aj keď sa z dnešnéh pohľadu zdá, že to bol pomerne jednoduchý vynález :) Podobne, ako všetko, čo sa ťahá do výšky, bol asi snahou o komunikáciu s "tými hore".
Dhal (21.06.2004, 10:45:45): M.A.D.
Trochu sme si prekrížili príspevky :))
Pri troche hľadania cez Google nájdeš odpoveď, stačí zadať Jakin a Boaz, prípadne heslo Hiram.
Tradícia stavieb sa ťahala cez viaceré tisícročia, národy a ríše, nebol dôvod meniť osvedčené vzory a postupy. Hlavne keď sa používali na relatívne malom a zaľudnenom území.
M.A.D. (21.06.2004, 11:46:08): Didactylos
A este jedna vec. Ake indicie Ta viedli ktomu, ze si napisala, ze "medeny had bol asi vo svatyni(resp vobec v chrame)"? Je to pre mna velmi zaujimave.
didactylos (21.06.2004, 12:25:59):
omlouvám se, že jsem neuvedla literaturu, doplňuji:
Bič M.: Palestina od pravěku ke křesťanství, 3díly, vydala bohoslovecká fakulta v letech 1948-1950
Novotný A.: Biblický slovník, 2díly, Kalich, 1956, hesla chrám, Jachin a Boaz
tam je překlad i to o tom hadu, taky odhadované rozměry přepočítané podle biblického textu
Stehlík O.: Ugaritské náboženské texty, Vyšehrad Praha 2003, o bohu Salimovi
Sloupy byly bronzové a duté, výška udaná v textu neodpovídá, vyčnívaly by přes chrám, vůbec uvedené míry nejsou dost často reálné, k tomu
Výklady ke Starému zákonu II, 1996, poznámky k uvedeným biblickým oddílům
didactylos (21.06.2004, 12:33:13):
S těmi Sumery se mi to nezdá, sice ovlivňovali kulturně rozsáhlé oblasti a i v Syropastině jsou patrné mezopotámské importy, ale přesto měly západosemitské oblasti Syropalestiny svou vlastní svébytnou kulturu už od nejstarších dob...
didactylos (21.06.2004, 13:43:07): ještě k tomu hadu
v 2Kr 18,4 je zmínka, že měděný (bronzový) had byl z chrámu odstraněn a také je tam zmíněno, že byl uctíván kadidly. Měl to být had, který podle tradice Nu21,9 vztyčil Mojžíš na poušti. Může to ukazovat k egyptským kořenům, protože had byl symbolem plodnosti a zdraví, ale i v Syropalestině je kult hada se stejnou působností doložen z archeologických vykopávek v Gezeru...
M.A.D. (21.06.2004, 14:21:57): Didactylos
O,O, prave to je to, ze mne z textu 2kr 18; 1-4, nevyplyva, ze Nechustan bol v Chrame. Asi sa zase budem musiet pohrabat v pisme. Mne sa vsak skor zda, ze by mohlo ist o kombinaciu medeneho hada + "vysiny", ktora by skor ukazovala na obratenie sa niektorych kmenov zo zvazu Izraelov ku Syrofilistinskym kultom. Kombinacia, had + Chram by bola diskrepanciou medzi Torou (resp. 10. pr.)a skutocnostou a to sa mi nezda.
didactylos (21.06.2004, 18:20:56): jde o časová určení
stavba chrámu patří do 10.století př.n.l., její popis patří i jazykově k nejstarším vrstvám, dokonce tak starým, že už redaktoři museli některé výrazy vysvětlovat, např.staré názvy měsíců. Očista kultu za krále Ezechiáše (Chizkijáše), vládl v letech 716-687, je samozřejmě mladší, ale zároveň je skoro o sto let dřív než došlo k pronikavé náboženské reformě za krále Joziáše (Jóšijáše), vládl 640-609, nalezená kniha Zákona v roce 622/1 je zřejmě Deuteronomium a bylo nejspíš manifestem prorockého hnutí, které se snažilo o přechod k monoteismu.
O těch kmenech a jejich náboženských představách, případně o tvoření izraelského kmenového svazu, zase někdy příště, brala bych to spíš obráceně, ale to je na samostatný článek.
Dhal (21.06.2004, 20:21:47):
http://www.world-mysteries.com/awr_8.htm
Sympatický link - pre tých, ktorí vedia vychutnať obsiahle info o špekuláciách o mierach chrámu :)
Ale sú tam okrem iného citované aj príslušné pasáže z biblie (v angličtine, príma jazykové cvičenie:) a je priložený náčrtok chrámu od Isaaca Newtona.
M.A.D. (21.06.2004, 21:07:17): Dhal
Dakujem velmi pekne za ten link. Velmi zaujimave!
Dhal (22.06.2004, 11:13:01): Ad Sumeri
Dištancovať sa od vplyvu sumerskej civilizácie je dosť ťažké. Hlavne preto, že boli v medzivodí riek Tigris a Eufrat už pred 6000 rokmi. A aj vtedy už pôsobili ako zázrak, akoby sa zjavili odnikiaľ a už mali ohromné znalosti.
Do Kanaánu od nich cesta príliš netrvá, aj keď je to niekoľko tisíc kilometrov. Ale ich civilizácia mala na prekonanie tejto vzdialenosti niekoľko desiatok storočí...
Sumerský vplyv pociťujeme dodnes. Okrem kolesa, skla, či textílií je to aj matematika, časové rozdelenie dňa, či niektoré slová (sádra-gips, alkohol, šafrán...). Z ich náboženských predstáv ťažli mnohé náboženstvá. Abrahám vraj tiež pochádzal z mesta Ur.
A aj také maličkosti, akými sú pätky na tlačených písmenách, to je pozostatok po otlačkoch prúteného rydla v hlinenej tabuľke.
didactylos (22.06.2004, 15:17:58): ad Mezopotámie
Jsem velkou milovnicí sumersko-akkadské civilizace. Psala jsem o tom hodně na podzim minulého roku, linky jsou dostupné pod obsahy Př.východ. Ale je třeba mít na paměti i jiná civilizační centra, připomínám, že třeba Jericho je považované za nejstarší město světa. Palestina byla vždycky ve svých dějinách průsečíkem politických i kulturních vlivů okolních říší. Davidovský stát navíc spadá do období mocenského vakua v oblasti po vpádu mořských národů ve 12.století, za jiných podmínek by samostatné izraelské království asi nemělo vůbec šanci vzniknout. V té době byla už sumerština jen mrtvým, literárním jazykem. Cesta z Mezopotámie do Palestiny byla možná jen severní cestou přes Sýrii, alespoň v době před domestikací velblouda. Co se týče Abraháma, je z jiného Ur, než sumerského, jeho Ur je Kaldejský, stejně jako Cháran s kultem měsíčního božstva.
Dhal (23.06.2004, 15:19:56): didactylos
Vrátim sa od Sumerov k hlavnej téme, ale pri vhodnej príležitosti sa ešte rád o nich niečo dozviem :)
http://www.christnotes.org/commentary.asp?ViewCommentary=Ezekiel+8&Version=WES
Tento link vykladá Ezechielovo proroctvo a stĺpy sa tam spomínajú (V16). Myslím, že Zerubábelov chrám bol Ezechielom výrazne inšpirovaný - prečo by potom z neho stĺpy fyzicky zmizli?
Dhal (23.06.2004, 15:23:05): Add on
Pre úplnosť: ten link sa nezobrazuje celkom správne, ide o Ezechiel 8
didactylos (23.06.2004, 17:12:19):
promiň, nějak se nechytám. V Ezechielovi 8 je popis modloslužby ve stávajícím chrámu asi v roce 591 př.n.l. A je tam zmiňováno ctění Ašery, oplakávání Tamúze, osobování si používání kadidel osobami nepovolanými, navíc ctění modlářských obrazů. Nejhorší je ale na nádvoří ctění vycházejícího slunce. Nemyslels spíš Ez 40,49b?
Nemyslím, že by obnovený chrám byl inspirovaný Ezechielovým viděním, vždyť ten ideální chrám má úplně jiný, čtvercový půdorys a navíc celý okrsek má tak neskutečné rozměry, že by se na jeruzalémskou horu vůbec nevešel. Spíš má vidění dokládat posvátnost celého města, dokonce celého Izraele, v době, kdy se nad ním Hospodin slituje a sláva Hospodinova se usadí zase uprostřed svého lidu. (Taky je tam zjevná polemika s knížecí mocí a proto tam není vůbec zmiňován knížecí palác) :o)
Dhal (23.06.2004, 18:42:59):
Tak sem skopírujem kompletne dotyčnú pasáž :) Nás sa týka poznámka k heslu "The porch"
Verse 16
[16] And he brought me into the inner court of the LORD's house, and, behold, at the door of the temple of the LORD, between the porch and the altar, were about five and twenty men, with their backs toward the temple of the LORD, and their faces toward the east; and they worshipped the sun toward the east.
Inner court — The innermost, that which was next the temple, called here the Lord's house.
At the door — Before he saw abominations in the gates of the courts, now he is come to the very house itself.
The porch — That stately porch, beautified with the curious and mighty brass pillars, Jachin and Boaz.
Altar — The brazen altar for burnt-offerings, which was placed in the court before the front of the temple, and is here represented in its proper place.
Their backs — In contempt of God, and his worship.
The sun — In imitation of the Persians, Egyptians, and other eastern idolaters; these Jews turn their back on God who created the sun, and worship the creature in contempt of the Creator.
didactylos (24.06.2004, 07:36:09):
proti tomu nic nemám, vždyť to vidění v Ezechielovi 8 se týká stávajícího Šalomounova chrámu před jeho zničením, a to tam sloupy stály. V ekumenickém překladu ani v Kralické nejsou ve verši 16 sloupy zmiňované, jen je tam to klanění vycházejícímu slunci. Podívám se do hebrejského originálu. Dokonce i v Exechielově vidění nového chrámu Ez40,49b jsou sloupy zmíněny, ale bez svých jmen.
Zerubábelův chrám byl obnoven, pravděpodobně, v půdorysu původního Šalomounova chrámu, ale asi nižší a bez nákladné vnitřní výzdoby, jednak proto, žr na ni neměli dost prostředků, jednak proto, že už by odporovala změněnému pohledu na uctívání Hospodina.
Dhal (24.06.2004, 09:57:30):
Vždy som si myslel, že Ezechiel 8 sa týka len vecí budúcich. Neviem, či je moja logika správna, ale skúsim vysvetliť prečo:
v tom čase (cca 590 p.n.l.) bol Šalamúnov chrám v ruinách. Ak mal prorok víziu o nepatričných udalostiach v ňom, tak by sa to skôr dalo brať ako varovanie do budúcnosti s tichým predpokladom, že chrám bude obnovený. A v proroctve je aj popísaný, takže zase potichu predpokladá, že bude obnovené všetko zničené.
Fakt ale netuším, či je táto úvaha správna. Logika je síce logika, ale spôsob myslenia ľudí spred 2500 rokov jej môže byť na kilometre vzdialený a každý dnešný výklad zavádzajúci.
M.A.D. (24.06.2004, 10:18:18): Dhal & Didactilos
Prepacte nechcem sa Vam miesat (vlastne chcem) do Vasej disputy. Z napisaneho sa mi nepodarilo identifikovat, ci je Vasa debata o veciach tykajucich sa historie alebo veciach duchovnych tykajucich sa viery. Ak je to o veciach z historie, potom nevidim dovod to rozpatlavat, pretoze stlpy Boaz a Jakin boli jedinecne a mohli stat iba v chrame salamunovom. Kazdy iny chram nemohol obsahovat tieto stlpy. (prepokladam, ze mohli byt vojnovou koristou, z ktorej sa mohli odlievat napr. zbrane :-) alebo ich mohli postavit kdesi do babylonskeho chramu) Ezechielov popis chramu ci uz v Ez 8: 14-18 alebo Ez 40:49 je popis z videnia. Co znamena, ze je to vzor chramu v "ponebeskych oblastiach" (nieco podobne ako vzor stanku, kt. bol ukazany Mojzisovi). Toto je hodnotne viac pre veriacich, kabalistov, mystikov atd., ale nie pre historikov. Preto by som odporucal oddelit hrach od kukurice. :-)
didactylos (24.06.2004, 15:45:01): pro M.A.D. a Dhala
Právě o oddělení historie a vidění budoucího mi jde. Ezechiel byl knězem a byl v babylonském zajetí, kam se dostal s první várkou zajatců a mladým králem Jójakínem roku 597 př.n.l. 2Kr24,10-17 po první nezdařené vzpouře. Prorokem byl povolán pátý rok svého pobytu v babylonském zajetí. V té době Jeruzalém i jeho chrám ještě stály. V kapitolách 3-24 vlastně vyhlašuje Ezechiel Hospodinův soud nad stávajícím chrámem kvůli modloslužbě, zničení chrámu opravdu nastalo po druhém obléhání Jeruzaléma v roce 587/6, kdy došlo k druhé deportaci. Vlastní babylonské zajetí od druhé deportace bylo kupodivu krátkým časovým úsekem vzhledem k velikosti teologického posunu izraelského náboženství. Celé období trvalo jen 45 let, v roce 539 zvítězil nad Babylonií perský král Kýros a o rok později pustil první zajatce zpátky domů.
Ezechiel se duchovní vizí ideálního chrámu zabývá od kapitoly 40 dál.
Jak vypadal kult JHVH v předexilním Izraeli je těžké rekonstruovat, nářky proroků jsou v tom velmi dobrým vodítkem. Třeba právě to zmiňované uctívání vycházejícího slunce, oba sloupy, maseby, v typu chrámu ad antes s východní orientací, se slunečním kultem určitě také souvisely.
Mám doma zajímavou studii o božských partnerkách JHVH, podívám se po ní a dodám jako další příspěvek, to bude správné téma do pranice...
Robert Novy (06.06.2005, 00:46:46): egyptský vliv
Salomounův chrám byl postaven ve fénické architektonické variantě egyptských svatyň z doby nové říše egyptské. Stavitelé a architekti, které dle Bible povolal je stavbě dokonce využívali oblíbený libanonský ceder, dovážený do Egypta. Navíc od nejstarších dob egyptské říše bylo území kennaánu s určitými přerušeními součástí egyptského státu. Určité dokreslení poskytuje dílo židovského historika Jpsefa Flavia. Chram byl dvojnásobkem plochy stanu setkávání Mojžíšova s Hospodinem na poušti. Egyp%tané také znali stany kultovního setkávání a tu a tam v jejich tvaru stavěli svatyně, součásti svých chrámových komplexů. Rozdílem mezi egyptskými chrámy a chrámem Šalomouna bylo cílené používání číselných poměrů polovin, třetin a čtvrtin u chrámu Salomounova. Společný byl úbytek výšek kdy výška vstupních pylonů egyptských chrámů Nové říše byla dvakrát vyšší než svatyně a třikrát než velesvatyně. Na rozdíl od Šalamounova chrámu, byly boční prostory egyptského chrámu přízemní a tak dopadalo do jeho prostor světlo bazilikálního osvětlení. Šalomounův chrám měl boční komnaty o tčech patrech. jejich vzájemný odskok tvořil sevřený úhel s okolní dvoranou 82 stupňů asi s patřičnými účinky, dle geometrie a jejího vlivu na prostorovou energii nehmotného pole prány pozměnitelného tvarem předmětu. Svatyně v závěru chrámu měla tvar krychle o rozměrech lO x lO x lO metrů, zvala se Kadeš, Debir, a byla v ní archa úmluvy, místo obětování Hospodinu a dva cherubim, andělé, kteří se dotýkali křídly. Motiv nacházený jak v Egyptě tak na předním východě. Původ pojmu kbr, kabiru, kebirim se hledá jak v akkadštině, tak egyptštině. Obdobný motiv, dva okřídlení géniové nad schránou je dodnes k vidění v chrámu egyptské Dendery. Na svatyni navazoval bohatě zdobený prostor zvaný hékal o rozměrech 2O x 1O x l5 metrů (délka, výška, šířka). Hekal v akkadštině znamená veliký dům (gal). Před svatyní stál pylon, Ulam, obdobně jako u fénicko egyptských chrámů. Byl lO metrů široký, dvacet metrů široký a 6O metrů vysoký. Je tak 4x vyšší než svatyně. Septuaginta udává výšku Ulamu na lO metrů, ale to by odpovídalo snad půopisu druhého chrámu po návratu ze zajetí v Babylónii. Upřesňující velikosti částí chrámu uvádí Kniha moudrosti, IX,8, Paralipomenon, Ezekielovo Źjevení a Josefus Flavius, Antiqua Judaica, viii, iii, 2. Boční stěny svatyně byly obklopeny byly obklopeny třemi nad sebou ležicími vrstvami místností odstupňované šířky, kdy vrstva na patře je o cca metr širší než nižší patro. Je to 5, 6 a 7 metrů, 7.50 cm. Odskokem vzniká úhel ¨svírající sklon vůči okolní dvoraně 82 stupňů. egypťané používali převážně úhly obdobné sklonům stěn pyramidy. Snad tém inspirace vnuknutá Šalomounovi něco zamýšlela. Tak se vytvořilo jakési vzhůru nohama obrácené ostupňování jako kdybychom převrátili stupňovitou pyramidu. Sloupy Joakín a Boaz byly odlity z bronzu! a byly duté s tloušťkou stěny 75 mm, hlavice byly vysoké 2,5 metru. Sloupy byly vysoké 9 metrů a široké jeden metr, proporce mezi váško a šířkou slopů je podobná u chrámu boha Chonse. Fénické a kartaginské chrámy měly také dva sloupy před průčelím. Dva měděnkou pokryté a proto takzvaně smaragdové sloupy stály též v Kádizu, španělské fénické kolonii a byly zasvěcené Baal Chamónovi.Tím jsem popis chrámu a přepočet starověkých měr stavby nevyčerpúal, protože nejmohutnějším dílem byla´ohradní zeď, dvorana, sloupořadí,a úprava terénu stavby. Nemělio bycho také zapomínat na rituální očistné moře. Bez ohledu na tvrzení biblická víme ještě o chrámu, svatyni přímých potomků Mojžíšových v Danu na severu Izraele, svatyních megalitických, stromech, návrších, sloupech, svatyni v Eli kde vyrůstal samuel prorok davidovského rodu, a tajemnou svatyni exulantů na ostrově Elefantina v Egyptě po zániku Šalamounova chrámu 595 př. n. l. Principy tohoto chrámu inspirovaly stavitele katedrál, svobodozednářská hnutí, mnohé architekty (viz geometrie domů na Doubku u Říčan), spolu s principy pyramidální a indické geometrie v současnosti dosti oblíbené na pozadí čínského exportu záměrně zkresleného feng šuej. Robert Aje Nový
Jaroslav (17.03.2006, 14:59:31 - Mail): Klíč k Chíramovi
Dhal: taky jsem četl Klíč k Chíramovi od Knighta a Lomase, a četlo se to opravdu dobře. Ale jako důvěryhodný zdroj informací bych jej vážně nebral.
Některá místa byla sice velmi inspirující, ale vedle zajímavých postřehů tam jsou také očividné nesmysly či divoké spekulace...
Přidání komentáře...
