Zajímavosti úvodu Dějin Blízkého východu
14. srpna 2004, 6:49
Věděli jste, že:
Fez, který zavedl sultán Mahmud II, který vládl v letech 1808-1839, byl zprvu chápán jako novinka jinověrců a narazil na velký odpor, ale postupně zdomácněl a stal se přímo symbolickou pokrývkou hlavy muslimů. Když se Kemal Atatürk rozhodl v roce 1925 fezy zrušit, narazil jako reformátor znovu na stejně silný odpor jako kdysi sultán Mahmud při jeho zavádění.
V istanbulském paláci Topkapi visí dva jezdecké portréty sultána Mahmuda II, jeden pochází z doby před reformou osmanských vojenských uniforem a druhý po ní. Oba obrazy jsou dílem stejného malíře i postoj koně a jezdce jsou stejné. Na druhém obraze má sultán na sobě kalhoty západního střihu a vojenský kabát s ozdobnými prýmky a změny jsou patrné i na koňském postroji.
Na miniaturách z počátku 18.století, které zachycují slavnosti na osmanském dvoře, je snadné poznat evropské hosty nejenom podle oblečení, ale i podle toho, že jako jediní sedí na židlích, které pro ně osmanští pozorní hostitelé měli přichystané i když je sami nepoužívali.
Tabák na Blízký východ přivezli angličtí kupci na počátku 17.století, káva se objevila už v 16.století. Káva se stala oblíbeným módním nápojem, ale kavárny a hlavně společnost, která se v nich scházela, začaly znepokojovat politické kruhy i náboženské autority. V roce 1633 sultán Murad IV pití kávy a kouření zakázal a nechal několik milovníků kávy a kuřáků popravit. Po dlouhých sporech bylo nakonec kouření povoleno fetvou, kterou vydal muftí Mehmed Bahai Efendi, který byl v roce 1634 jako náruživý kuřák zbaven své funkce a poslán do vyhnanství.
Zásadní význam pro šíření psaného slova mělo v 8.století zavedení výroby papíru z Číny. Jiný vynález z Číny – knihtisk – se na Blízkém východě neujal. Tiskařská technika byla známá, ve středověku se tisklo z vyřezávaných dřevěných desek. Koncem 13.století se mongolští vladaři v Persii dokonce pokusili tisknout papírové bankovky, ale pokus se neujal pro nedůvěru uživatelů. Knihtisk se nakonec dostal na Blízký východ ze západní Evropy. V Turecku se sice o jeho existenci vědělo, o vynálezu knihtisku se ve svých kronikách zmiňují osmanští dějepisci, dokonce o Gutenbergovi a jeho tiskařském lisu. Ale na Blízký východ se dostal knihtisk prostřednictvím židovkých uprchlíků ze španělska v roce 1492 a většinou ho používaly nemuslimské obce. Když byla na počátku 18.století konečně zřízena první tiskárna v Istanbulu, zaměstnávala zkušené židovské a křesťanské sazeče.
Noviny se na Blízkém východě objevily až později, ale je jasné, že si muslimští vzdělanci už od počátku uvědomovali jejich možnosti, ale zároveň i nebezpečí, které v sobě skrývají. Z roku 1690 pochází zpráva marockého vyslance ve Španělsku, který píše o "dílnách, které vydávají zprávy a předstírají, že přinášejí nejčerstvější novinky, ale šíří pouze lži, jež budí senzaci." Bezprostřední zásluhu na rozšíření novin na Blízkém východě má francouzská revoluce, v roce 1795 vydalo francouzské velvyslanectví v této oblasti první noviny. Napoleon dal v Egyptě tisknout francouzské noviny a úřední věstník. V domácím jazyce začali vydávat noviny dva soupeřící proreformní vladaři, turecký sultám Mahmud II a egyptský Muhammad Alí paša. Noviny byly velice dlouho výlučně vládní, v některých zemích Blízkého východu je to tak ostatně dodnes. První neoficiální noviny v turečtině začaly vycházet v Istanbulu roku 1840 a jejich majitelem a editorem byl Angličan William Churchill, kterému se k jejich vydávání podařilo získat povolení. V době krymské války se v oblasti k šíření zpráv začal používat telegraf a panu Curchillovi se podařilo uzavřít s jedním válečným zpravodajem dohodu o exkluzivním podávání zpráv z bojiště. Jeho noviny pak začaly vycházet pětkrát do týdne. V roce 1860 začal v Istanbulu vycházet s finanční podporou osmanské vlády arabský deník, který už nebyl jen listem prosazujícím vládní politiku. Ve stejnou dobu začali vydávat v Bejrútu jezuité noviny, které mohou být označeny jako první skutečný deník v arabských zemích. Postupem času si denní tisk získal mezi obyvateli Blízkého východu velkou oblibu. Jeho dalekosáhlé rozšíření na konci 19.století a ve 20.století mělo vliv na změny v blízkovýchodních jazycích, turečtina, arabština a později perština prošly během několika desetiletí rychlou vývojovou proměnou. Moderní formy jazyků vznikly z potřeby srozumitelně přiblížit čtenářům dobové události. Novináři začali hrát ve společnosti zemí Blízkého východu mimořádně důležitou roli svým vlivem na veřejné mínění.
Rozhlasové vysílání bylo zahájeno v Turecku roku 1925, jen o 3 roky později než v Londýně. V Egyptě se začalo vysílat 1934. Turecko také mělo první rozhlasovou stanici, která nespadala pod přímý státní dohled a to v roce 1964. Svoboda slova v médiích obecně závisí na charakteru vládnoucího režimu. I k politickým cílům byly moderní komunikační prostředky hojně využívany. Například iránskou revoluci v roce 1979 řídil Ajatolláh Chomejní rozkazy po telefonu, jeho projevy se šířily na audiokazetách.
Přes zákaz zobrazování v islámu portrétní umění nebylo islámským umělcům zcela cizí. Italský malíř Bellini portrétoval sultána Mehmeda II Dobyvatele, v istanbulském paláci Topkapi je bohatá sbírka portrétůsultánů a jiných význačných osobností. Dokonce se několik portrétů objevilo i na islámských mincích. Jedna z abbásovských mincí s údajným portrétem chalífy vznikla zřejmě jako vědomá provokace, panovník je na ní zobrazen, jak pije z poháru.
Velký úspěch zaznamenal film. Do Egypta se dovážely němé filmy z Itálie už v roce 1897 a točit se začaly už v roce 1917 a o deset let později vznikl první celovečerní film.
Z předmětů každodenní potřeby, které na Blízký východ doputovaly ze Západu a natolik zdomácněly, že už o jejich původu nikdo nepřemýšlí, se dají jmenovat brýle, vynález, který se dostal na Blízký východ v 15.století.
Lewis B: Dějiny Blízkého východu, Praha 1996
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Dhal (16.08.2004, 11:42:43): Niekoľko kuriozít- podľa čoho sa volá Fezko Strakonice? :)
- v slovenčine zostalo niekoľko tureckých výrazov z obdobia nájazdov v 16.-17.storočí, napríklad čižmy (holínky) a kefa (kartáč)
- zahnuté rožky tiež majú pôvod v tých dobách, nejaký viedenský pekár začal túto napodobeninu polmesiaca vyrábať po neúspechu Turkov pod Viedňou
- zákaz zobrazovať živé bytosti bol viackrát porušený. V českej literatúre je o tom napríklad pekná zmienka v Čapkovej poviedke Čintamáni a podvodník.
memo (17.08.2004, 14:08:56 - WWW): Upadok
Zakaz zobrazovania dostal moslimsky svet tam kde je. Ved najcitatelnejsie zobrazenie je vizualne(na rozdiel od opisaneho/pisaneho zobrazenia) zobrazenie. Vizualnemu zobrazeniu predsa rozumie kazdy dokonca bez znalosti reci. Som si isty ze to malo priamy vplyv na inteligenciu moslimskych narodov.Toto bol jeden z dovodov preco v priebehu vekov sa nedosiahli taku memo/geneticku uroven ako v zapadnej kulture aj ked mali na to predpoklady...
didactylos (17.08.2004, 15:14:52): no, já nevím
nezdá se mi to až tak pravděpodobné, protože stejný zákaz platí i v judaismu, a tam se o úpadku inteligence nedá mluvit. Jsem praktičtější, myslím, že největší vliv na zaostávání islámského světa za Evropou od zhruba 16.století mělo objevení Ameriky a jiné obchodní cesty, které to způsobilo...
Přidání komentáře...
