Monoteismus III
17. ledna 2004, 18:59
A dnes přidávám závěrečnou část shrnutí studie prof.Horyny Monoteismus ze slovníku Judaismus, křesťanství, islám. V příspěvku Monoteismus I jsem psala o monoteismu v judaismu, v Monoteismu II o monoteismu křesťanství a islámu. V dnešním bude řeč o monoteismu jako problému tolerance. Bude v ní víc citací textu (kurzívou).
P.S. Doufám, že se na mne nebude profesor Horyna příliš zlobit, že jsem použila tolik přímých citací, ale jeho slova mi připadla tak výstižná, že jsem je nechtěla převyprávět. Ztratila by se síla formulací.
Německý katolický teolog Hans Küng je hlasatelem světového étosu a autorem výroku "není světový mír bez míru mezi náboženstvími". Ale po 12 letech se nezdá, že by někdo znal odpověď, jak takový mír trvale zabezpečit. Je třeba důkladně prozkoumat důvody náboženského konfliktu, zjistit, co vede náboženství ke střetům, jaké motivy má náboženství k tomu, aby využívalo násilí. Musíme zjistit, co staví náboženství, hlavně monoteistická náboženství, proti sobě, a jestli právě to není pro ně tak důležité, že se toho nemohou vzdát, aniž by se vzdala své podstaty.
Osová doba, o níž píše Karl Jaspers, i doba etického zlomu, kterou charakterizoval Jan Heller, je symptomatická ještě z jednoho, málokdy zmiňovaného úhlu: je to doba, kdy se vznikající monoteizované kultury začínají učit nábožensky nenávidět. Vřelá, upřímná a nefalšovaná náboženská nenávist přišla na svět spolu s exkluzivním politickým monoteismem; mezi velice závažné vynálezy monoteistických kultur v éře po etickém zlomu patří fanatismus, totalitní nesnášenlivost, nesvár. Ve starověkých Athénách stál oltář zasvěcený neznámému bohu. Naši antičtí předkové tušili, že jejich víra může být limitovaná, že absolutno nikdy nebude natolik jejich vlastnictvím, aby ho mohli využívat jako zbraň proti jiným lidem. V monoteistických kulturách působí něco, co eliminuje myšlenku neznáma, zcela ruší respekt před cizím a neznámým a co nabádá k sebeprosazení. Tímto něčím je, zdá se, přesvědčení o znalosti jediné pravdy.
Monoteistický Bůh je sice antropomorfní, neodzrcadluje však lidskou situaci, ale to, co je nelidské: absolutní područí, bezvýhradnou poslušnost, ztotožnění s celkem, pravdou, jediností. Nelidské nároky vyvolávají nelidské jednání: urputnost při ničení víry odpadlíků a deviantů, nesmiřitelnost při setkání s jinakostí a cizostí, zuřivost proti heretikům, desakralizaci přírody a naprosté znevážení kultů a rituálů jiných národů a kultur, úsilí o proměnu všech lidí k vlastnímu obrazu, při němž se účel neštítí jakýchkoli prostředků, spojení náboženství a jeho institucí s mocí, zvláště s politickou mocí, a její podřízení vlastním cílům, a především nesnášenlivost k ostatním monoteistickým systémům s přibližně týmiž nároky.
Z toho můžeme vyvodit jen závěr, že mír mezi náboženstvími bude možný až tehdy, změní-li se koncepce monoteistického Boha. Tato myšlenka vypadá naprosto absurdně. Všechna tři monoteistická náboženství jsou navzájem spojena svými ideovými nároky a jejich zdůvodněním a jejich vztah nutně musí být konkurenční a konfrontační. Střetávají se totiž tři totožné nároky na jedinost, výlučnost a pravost. V dnešní době často zmiňovaná mezináboženská tolerance znamená jen větší disciplinovanost a kultivovanost ve vzájemných vztazích, ale nedotýká se základů intolerance.
Tři hlavní monoteistická náboženství jsou svým zaměřením a celým svým úsilím monistická, avšak svou reálnou historickou existencí zásadně dualistická. Monismus je touha monoteismu, dualismus jeho skutečnost. Nelze mít jeden jediný nedílný celek světa, Boha, člověka, přírody, a současně Boha, jehož království není z tohoto světa, jenž je tedy od světa odlišný ve své bytnosti.
K překonání dualismu se monoteismus pokusil zaujmout stanovisko nadřazené dualistické bipolární struktuře. Tím stanoviskem je monomýtus. V jeho rámci se formuluje univerzalistický a vše rozhodující princip, mimo něj nelze akceptovat nic jiného. Historicky se utvářel jako eschatologicky orientované dějiny spásy, jedny jediné dějiny světa.
Monomýtus tak nakonec ovládne celé pole přítomnosti – a žít na tomto poli smí jen to, co se mu přizpůsobí, podřídí, co nevyvolá protipohyb, neotevírá jiné perspektivy, podléhá jeho výsostnosti.
Monoteismus vede nutně k nesnášenlivosti nejen vůči jiným náboženstvím, i monoteistickým, ale rovněž vůči intrakulturním "nepřátelům" – vědě, sekulárnímu poznání, technickému rozvoji, filosofii, užívání zdravého rozumu, individualizaci, dělbě moci s jinými kulturními příběhy. Intolerance, která se takto objevuje jako neodmyslitelná charakteristika monomytického monoteismu, je proto také důvodem, proč muselo být vybojováno a vynalezeno individuum se svými právy proti monoteismu. Individuum, lidská práva, svoboda, demokracie, dělba moci, autonomie, to vše jsou historická vítězství, na jejichž počátku stála vzpoura proti monomytickému monoteismu.
Možná by skutečně bylo lépe hovořit namísto o monoteismu o "myšlení jednoho". "Myšlení jednoho" totiž neobsahuje implicitní zákaz "myšlení druhého, jiného, odlišného".
S "myšlením jednoho", jež si nemůže nárokovat výlučnost ani universální pravdivost, by snad i náboženství jednoho Boha mohla dosáhnout vzájemného respektu.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Benny/29A (17.01.2004, 19:53:46 - Mail - WWW):rekl bych ze mir mezi nabozenstvimi bude mozny tehdy, az se z nabozenstvi prestane delat instituce. at si kazdy veri cemu chce, je to jeho osobni vec. v okamziku, kdy cirkve zacnou diktovat, doporucovat nebo radit nekomu, co by mel pro Boha udelat, je zle. v pripade ze existuje nejaky Buh, rozhodne ho nezajima svetsky zivot, svetske problemy (otazky typu "proc nam to Buh dela" atp jsou bezpredmetne). myslim, ze ho nema co zajimat, nezajima ho NIC. lidi neco zajima, Buh jenom je. Buh je neosobni. mozna :)
SuE (17.01.2004, 20:39:19):
díky. tak trochu mi to mluví z duše, docela bych si tu knížku přečetla
didactylos (17.01.2004, 21:11:30): 2Sue
Nevím, on je to encyklopedický slovník pojmů z oblasti těch tří monoteistických náboženství. A má dohromady 660 stran. Ta studie je fantastická a tvoří vlastně úvod k tomu slovníku. Sama studie má stránek 22. Pokud bys ji chtěla jen pro vlastní potřebu, mohla bych zkopírovat jen ji a donést ti ji na Brblog nebo poslat poštou. Jinak samozřejmě ten slovník doporučuji, je opravdu obsáhlý, ale nevím, jestli bys ho potřebovala. Myslím, že je celkem snadno k dostání, vyšel teď nedávno, ale zdá se, že cena taky odpovídá, doporučená cena je 600 Kč.
SuE (18.01.2004, 01:55:37):
díky, snad se na brblog dostavím, máš na mě sice asi dobrý vliv, ale zas tak dobrý ne, abych začla louskat 600 stránkový slovník :-)
Přidání komentáře...
