Pivo

Historie piva začíná na Předním východě snad už od 7.tisíciletí př.n.l. Tehdy se totiž podařilo vyšlechtit divoce rostoucí ječmen na ječmen dvouřadý. Doklady základu klínopisného znaku pro pivo jsou starší než sumerština. V Sumeru byl ječmen už šestiřadý a byl základem výživy. Sumerské pivo se na rozdíl od našeho vařilo jen ze sladu, neobsahovalo žádný chmel. Základem pro pivo byl ječmenný slad. Zrní se nechávalo vyklíčit buď přímo na poli nebo, ve větších pivovarech, ve zvláštních nádobách s průduchy. Rozprostřené zrno bylo přikryto slabou vrstvou hlíny a vlhčeno. Hlídali ho sládci s pomocí hlídacích psů, nepovolaným byl přístup na mlat přísně zakázán. Po několika dnech slad naklíčil, po naklíčení byl slad prudce usušen na slunci, ležel několik týdnů na sýpce, pak byl ještě jednou provětrán a připraven k rozemletí. Na drolení sladu závisela kvalita piva. Se sladem se pilně obchodovalo i na velké vzdálenosti. Při vaření byl do sumerského piva místo našeho chmele přidáván "pivní chléb". Byl z ječné mouky s přídavkem koření, které dodnes neznáme. I tehdy se už dodržovalo výrobní tajemství. S pivním chlebem se také obchodovalo. Pivo se opakovaně vařilo, ve starobabylonských dokladech je psáno o trojím vaření. O kvašení a používaných kvasnicích se toho ví velice málo. Každý pivovar si zřejmě pěstoval svoje kvasnicové kultury. Hotové pivo bylo nejspíš velice husté, bylo vykvašené dřív než naše a mělo poněkud menší obsah alkoholu. Zachoval se "nápojový lístek" na tabulkách písařské školy v Nippuru, kde je uvedeno asi šedesát názvů pro pivo rozdílné kvality. Pivo pili naprosto všichni, od bohů, polobohů, démonů až po obyčejné lidi, od chrámových hostin až po veřejné šenkovny. Výrazy, které jsou spojeny s výrobou i konzumací piva jsou součástí eposů, básní, sbírek zákonů až po diplomatické dopisy a státní smlouvy. Svoje krátké pojednání zakončím pijáckou písní

V soudku je sladké pivo.
Ať číšník, sluha i sládek přijdou,
když já si z přemíry piva přihnu,
když já se skvěle, nádherně cítím!
U piva šťastný jsem, veselý u medoviny,
mé srdce jásá, nitro je radosti plné.

Zpracováno podle Hruška B.(1987): Pod babylónskou věží

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře