Chadídžin náhrdelník

Zajímavosti z dob tvoření ummy.

V počátcích medínského působení Muhammad ustanovil institut adoptivního sbratření mu'achát, který nějakou dobu posloužil jako mezistupeň při přechodu od kmenové společnosti. Mekkánští emigranti byli většinou zcela bez prostředků, protože svůj majetek museli nechat ve svém rodném městě, bez pomoci by byl jejich život velice těžký. Muhammad proto v průběhu prvního roku po hidžře v domě Málika ibn Anase prohlásil oficiálně 45 dvojic mužů, vždy po jednom medínském a jednom mekkánském muslimovi za bratry se všemi právy a povinnostmi. K tomu vzpomínka Anase:
Přišel k nám 'Abd al-Rahmán ibn 'Awf a posel Boží, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír, prohlásil za bratry jeho a Sa'da ibn Rabí'u, jenž byl bohat. I pravil Sa'd: Ansárové vědí, že jsem mezi nimi jeden z nejbohatších. Rozdělím svůj majetek napůl mezi sebe a tebe. Mám také dvě ženy. Pohleď tedy, která z nich se ti více líbí, já se s ní rozvedu, a až bude volná, oženíš se s ní ty.
Později, když byly překonány zakořeněné předsudky o nenahraditelnosti rodového svazku a přistěhovalci už byli materiálně líp zajištění, Muhammad institut sbratření redukoval, takže adoptivní sourozenci už po sobě nedědili, a nevyhlašoval už další bratrství.

Po bitvě u Badru bylo mnoho zajatých. Některé osudy zajatců se velmi osobně dotýkaly i Muhammada. Už před bitvou Muhammad vyzýval muslimy, aby v boji nezabíjeli Hášimovce. Mezi zajatými byl kromě jiných příbuzných i jeho zeť, manžel jeho dcery Zajnab, Abú al-'Ás ibn al-Rabí'. Ve výkupném, které za manžela Zajnab poslala, byl i náhrdelník Muhammadovy první ženy Chadídži, který své dceři darovala jako svatební dar. Když ho Muhammad uviděl, propustil zetě bez výkupného, ale zavázal ho, že se se Zajnab rozvede a pošle ji za otcem do Medíny, protože Zajnab byla muslimka. Zeť slovo dodržel. Nedlouho po rozvodu se vydal na obchodní cestu do Sýrie, byl však přepaden muslimy a oloupen o celou karavanu, ve které vezl nejen svoje zboží ale i zboží jiných Mekkánců. Proto se v zoufalství v noci proplížil do Medíny ke své bývalé ženě a prosil ji, aby se u otce přimluvila. Zajnab to opravdu udělala a muslimové mu celou kořist vrátili. On ale nepokračoval v cestě, vrátil se do Mekky, odevzdal věci jejich majitelům, zaplatil všechny pohledávky, veřejně se přihlásil k islámu a odjel do Medíny, kde si znovu svou ženu vzal.

Pelikán P: Sunna, pramen islámského práva, Praha 1997

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře