Klínopis a sumerština + dodatek
1. října 2003, 6:22
Sumerština je nejstarší písemně zaznamenanou řečí. Je to dané také materiálem, na který Sumerové psali. Použili totiž k záznamům hliněné tabulky, do kterých vyrývali značky dřevěnými rydly a pak tabulky vypálili stejně jako vypalovali cihly a tak jim dali fantastickou trvanlivost. První záznamy byly záznamy hospodářského charakteru a sloužily spíš k počítání.
První fází písma byly zjednodušené obrázky psané do kolmých políček shora dolů, odprava doleva. Tento způsob se hodil pro zápis na kamenné stély a sochy, v případě tabulek se přešlo na psaní ve vodorovných řádcích odleva doprava a při této změně došlo k otočení jednotlivých znaků o 90 stupňů doleva. Tak některé obrázky dostaly až protismyslnou polohu, třeba znak pro stojícího člověka tak ukazoval člověka vleže. Usuzuje se, že v té době už znaky měly spíš slabičný význam. Používáním rydel s výrazným klínem se písmo dál schematizovalo a z obrázků se staly klínopisné znaky. které mohly mít podle souvislosti obojí význam, ideografický nebo slabičný. Velikost tabulek byla různá, nejčastější byl formát, který se písaři vešel do dlaně, obvykle 4-5x3-5cm. Byly ovšem objeveny tabulky větších rozměrů, zatím největší má rozměry 30x46cm. Jsou ovšem známé také tabulky s miniaturním textem, který se dá číst jen s pomocí lupy, kdy na tabulce 2,2x2,6cm je 30 řádků se 144 znaky, jejichž výška nepřesahuje 2mm. Tabulky byly někdy umístěny v hliněné obálce, kde byl text zopakován. Obálka byla opatřena otiskem pečetních válečků a ukazovala nefalšovanost textu vnitřní tabulky. To byl častý případ u obchodních korespondencí, pečetní válečky byly osobním dokladem svého majitele. Sbírky tabulek byly uchovávány v knihovnách, každá tabulka je opatřena nadpisem a obsahem, takže rozsáhlejší díla je možné pospojovat, epos o Gigámešovi z Ninive je například zapsán na dvanácti tabulkách.
Už jsem psala o tom, že sumerština je jazyk, který se zatím nepodařilo zařadit do žádné jazykové skupiny podle příbuznosti. Ale je rozluštěna, dokážeme ji číst a jsou známá její gramatická pravidla. Je jazykem aglutinačním, gramatické koncovky jsou řazeny za sebou a každá koncovka má jen jeden gramatický význam. Ve výslovnosti dochází k změně samohlásky podle okolí, silná samohláska si přizpůsobuje okolí, podobně jako v maďarštině. V gramatické stavbě je zajímavý rys, sumerština používá pro vyjádření původce děje zvláštní tvar – ergativ jako baskičtina a gruzínština. Kromě tranzitivní konstrukce, kde podmět je vyznačen ergativem, používá také intranzitivní konstrukce pro slovesa stavu, příklady: v syntaxi je použita
tranzitivní konstrukce
lugal-e é mu-na-dú
král ergativ dům prefix jemu vztyčit
intranzitivní konstrukce:
ligal i-geh
král šel
Na konci 3.tisíciletí se Sumerové asimilovali, ale sumerština měla dál vysokou společenskou prestiž, sumerskou kulturu semitské národy převzaly. Ve starobabylonských školách se sumerština vyučovala, existují dvojjazyčné slovníky, sumersko-akkadské, i gramatiky, všechno ovšem z akkadského pohledu, třeba k jednomu slovesu je až 318 tvarů. Písařským školám chci věnovat jiný příspěvek a zařadím ho později.
Z období 3100-3150 př.Kr. se zachovaly jednojazyčné seznamy slov k výuce, sloužily hlavně k standardizaci terminologie a jejího písemného vyjádření.
dodatek:
Údaje o seznamech slov jsem převzala ze zápisu přednášek a neověřila si je. Díky stovce jsem byla upozorněna na nelogičnost datace a tak teď připojuji to, co jsem si nahledala v literatuře. A taky pro zájemce uvádím, doufám úplný seznam naší doporučené literatury, anotace nejsou úplné, omlouvám se za ně.
Cituji z knihy Prosecký: Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu z hesla Seznamy bohů:
Nejstarší dochované seznamy vůbec, které ovšem ještě nejsou ryzími seznamy bohů, pocházejí z archaického Uruku, zatímco nejstarší dochované seznamy bohů pocházejí z Fáry (okolo 2600 př.n.l.) a texty stejného typu nalézáme i v dalších mezopotamských lokalitách.
a z knihy Svět Mezopotámie, kapitola počátky písma: Nejstarší dosud známé doklady písma jsou na hliněných tabulkách z Uruku, které byly napsány kolem roku 3300 př.n.l. a používají od počátku ucelený systém asi 700 různých znaků. První tabulky dokumentují výměnu zboží, například obilí, piva a zvířat. Setkáváme se také se seznamy slov, které sloužily budoucím písařům při výuce písma.
Knihu Prosecký: Encyklopedie starověkého Předního východu jsem neměla k dispozici (je moc drahá a v knihovnách je jen prezenčně, a to já nemůžu)
Literatura:
Prosecký: Encyklopedie starověkého Předního východu, 1999
Prosecký: Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, 2003
Hruška: Kultovní život starého Sumeru, 1995
Nováková: Základy starobabylonštiny, 1999
Black: Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie, 1999
Matouš: Epos o Gilgamešovi, 1976
Roaf: Svět Mezopotamie, kulturní atlas, 1996
Heller: Starověká náboženství, 1988
Mýty staré Mezopotámie
Duchovní prameny života
Edzard D.V. Überblick über das sumerische Literatur in Reallexikon des Assyriologie 7, 35-48
Jepsen: Královská tažení ve starém Orientu
Krecher: Altorientalische Literaturen, band 1
Nováková: Dějiny Mezopotámie, 1998
Prosecký: Prameny moudrosti, 1995
Prosecký: Královské knihy staré Mezopotámie, 1995
Texte aus der Umwelt des Alten Testaments, Gütersloh
Oppenheim: Starověká mezopotámie, 2001, originál z roku 1977
Egypťané a první civilizace. Podivuhodné archeologické objevy, 2001
Klíma J. (1963): Společnost a kultura starověké Mezopotámie, Praha
http://www.klinopis.cz
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Arthur (01.10.2003, 08:21:42): Rozumím téměř všemu,rozumím tomu, jak se staré jazyky a jejich písmo luští (třeba pomocí bilingvy), ale nechápu, kde se vzala výslovnost? Jak je možné (třeba) u sumerštiny, mrtvého jazyka, zjistit, jak se co vyslovovalo? Byly snad někde nalezeny "tabulky výslovnosti"?
Otázka je, jestli i výslovnost latiny, jak ji dnes známe, není spíš dílo německých obrozenců, vždyť zvukové záznamy neexistují a potomci starých Římanů dnes už nemluví, pouze gestikulují :)
didactylos (01.10.2003, 18:13:17):
Letem světem...
Nevím o žádných tabulkách výslovnosti. O luštění a možné dedukci o výslovnosti by bylo potřeba napsat víc. Proto zařadím jeden příspěvek na toto téma, ale nevím, jestli to stihnu už zítra nebo až v pátek.
S tou latinou: zdá se, že každý národ si ji vyslovuje po svém, nepotomci budou pravděpodobně blíž správné výslovnosti, nejsou ovlivněni historickým vývojem.
saybye (07.10.2003, 21:53:25 - WWW): Z období 3100-3150 př.Kr. se zachovaly jednojazyčné seznamy slov k výuce
Už tak brzo? myslel jsem že v téhle době nebyli Sumerové dál než u několika symbolů - kráva, pole, dvě krávy
didactylos (07.10.2003, 23:24:15): jeje
tos mne docela dostal. Ten kus je zkopírovaná část přednášky a nedává to moc smysl. Tak jsem se na to podívala podrobněji. Předchůdcem tabulek byla hliněná počitadla, to by byly ty dvě krávy, ale ty jsou známy už od konce 9.tisíciletí př.n.l. z vesnic z mladší doby kamenné.Nejstarší písemné projevy na hliněných tabulkách jsou opravdu z doby kolem 3100 př.n.l. ze 4.urucké vrstvy. Písmo je plně obrázkové a tak není poznat, jakému jazyku patří. Až z další vrstvy jsou už piktogramy starosumerštiny a to je zhruba v 28.století př.n.l. a jsou už zachycena slovesa a používání abstraktních pojmů. Tak teď nevím, kdy ty soupisy, o kterých byla řeč na přednáškách, byly napsané (je to i v knihách, ale bez datace), ještě se na to musím podrobněji podívat, podám zprávu a uvedu vše na pravou míru. A tobě gratuluji k maximálnímu postřehu.
saybye (07.10.2003, 23:53:40):
saybye (08.10.2003, 00:14:14):
Díky.
Seznamy slov mi nezapadaly do mojí představy vývoje písma, proto jsem se ptal. zas takový postřeh to nebyl... :o)
To 28. století už bych bral, obrázkové písmo v 3100, bych přes srdce ještě taky přenesl. Ale pokud tedy platí i ten původní údaj, budu si muset poopravit názory.
didactylos (08.10.2003, 08:17:11): 2saybye
Doplnila jsem příspěvek o dodatek, je v něm uvedená literatura. Taky tam byly špatně odkazy. Ale možná se ti budou hodit tyhle taky:
http://www.orient.cas.cz
http://www.ksa.zcu.cz
saybye (09.10.2003, 10:17:29): Díky
Na Proseckého se zajdu podívat do národní knihovny...
Gabca (04.12.2003, 16:06:48 - Mail): Celkem Dobry
Je to tu celkem dobry aji ne tak cau
(12.01.2009, 17:48:38):
kdy vznikli klinopis a sumerština
Přidání komentáře...
