Zaříkávání proti křivému pohledu

Tak jsem si řekla, že má Sue pravdu a je třeba zkusit nějaké zaklínadlo.

Přepisuji zaříkávání proti křivému pohledu KTU 1.96 z knihy Ondřeje Stehlíka Ugaritské náboženské texty, Praha, Vyšehrad, 2003.

Zlý pohled, pokud někoho postihne, bloudí okolo
a zošklivuje radost bratra svého,
i potěšení bratra svého, i kdyby ten byl sebepříjemnější.
Krmí se tělem jeho, ano bez nože,
pije krev jeho, ano bez číše.
Otočte se,
pohlede hanebníka,
a pohlede hanebnice!
Otočte se,
pohlede celníka
a pohlede hrnčíře
a pohlede vrátného.
Pohled vrátného vrátnému ať se vrátí,
pohled hrnčíře hrnčíři ať se vrátí,
pohled celníka celníkovi ať se vrátí,
pohled hanebníka hanebníkovi ať se vrátí
pohled hanebnice hanebnici ať se vrátí.

Muslimské šátky

V Evropě se před nedávnem debatovalo o šátcích muslimských děvčat ve školách. Obě strany sporu braly zahalování jako náboženský symbol. Chci k tomu dodat něco z toho, co se právě učím.

Hidžáb, rouška, kterou si muslimka zakrývá obličej, je nařízení právní vědy fikh, nevyplývá z koránu (33:59, 24:31) ani z tradice sunna. Raně islámský pohled na ženu byl tolerantnější než pozdější právní interpretace, archetyp vzdělané, ambiciózní a přesto oddané ženy se ale neprosadil.

Právní věda ilm al-fikh se zabývá formulací a výkladem šarí'y. Fikh vznikl v průběhu 2. a 3.století hidžry jako reakce arabskoislámského chalífátu na problémy stále složitějšího společenského, státního a správního mechanismu. Fikh se rozvíjel ze čtyř zdrojů: Korán a sunna měly charakter boží zvěsti, resp. modelu chování prvních členů muslimské obce věřících. Další zdroje, analogie a konsensus, jsou už chápány jako výtvor lidského racionálního úsudku. Vznikaly různé právní směry mazhaby, sunnitský islám uznává čtyři mazhaby, nazvané podle zakladatelů.

Hidžáb řešily různé mazhaby různě. Současný islámský fundamentalismus hidžáb opět prosazuje a jeho nošení se stává formálním projevem protestu proti sekulární moci, jinde je jeho nošení součástí dobrovolné identifikace mladých žen s kulturními kořeny, projevem odporu vůči západní kulturní globalizaci.

Nejzajímavější na konec. Podle dr. Mendela, který nám islám přednáší, se setkali muslimové se zahalováním žen při své expanzi do oblastí ovlivněných byzantskou kulturou. Neznám zvyky byzantské říše v 7. a 8.století našeho letopočtu. Mohu jen posloužit textem, který je o dost starší, Pavlovou epištolou Korintským 1Kor 11,2-16. Text je autentická Pavlova epištola, doba vzniku je nejpravděpodobněji na jaře roku 54.

Citace ze slovníku Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc, 2003

Ze zdravotních důvodů moje osobní omluva. V poslední době jsem toho mnoho do blogu nenapsala a nevím, kdy se to změní k lepšímu. Myslete na mne, prosím.

Vybrané súry z 1.mekkánského období

K předchozímu oddílu Muhammad I jsem přepsala několik súr z prvního mekkánského období.

Súra 93
Denní jas
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Při denním jasu
a při noci, když je tichá,
Pán tvůj tě neopustil ani tebou nepohrdá!
A bude pro tebe poslední věru lepší než první
a Pán tvůj tě zajisté obdaří k tvému uspokojení.
Což nenašel tě jako sirotka – a v útulek tě nepřijal?
Bloudícím tě nalezl – a správnou cestu ti ukázal,
nuzákem tě nalezl – a bohatství ti věru dal!
Co sirotka se týče, toho neutiskuj,
co žebráka se týče, toho neodstrkuj,
však o dobrodiní Pána svého jiným vypravuj!

Súra 94
Otevření
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Což jsme ti hruď tvou neotevřeli
a nesňali s tebe tvé břemeno,
jež záda tvá tak tížilo,
a pověst tvou jsme do výše nezvedli?
Vždyť se strastmi i úleva přichází!
A až se uvolníš, pak dál se namáhej
a k Pánu svému v touze spěj!

Súra 99
Zemětřesení
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Až se země bude otřásat svým zemětřesením,
až země svá břemena vyvrhne,
člověk se zeptá: "Co se s ní děje?"
V ten den bude země vyprávět své děje
podle toho, jak jí to Pán tvůj vnukne.
V ten den se lidé vynoří v houfech, aby jim byly ukázány jejich činy.
A kdo učinil dobra jen za váhu prášku, uzří je,
a kdo učinil zla jen za váhu prášku, uzří je.

Súra 82
Rozpuknutí
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Až se nebe rozpukne,
až se hvězdy rozptýlí.
až se moře rozlijí,
až se hroby převrátí,
pak pozná duše každá, co učinila zavčas a co zmeškala.

Súra 103
Osud
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Při osudu!
Věru že člověk spěje v záhubu!
Kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali a vzájemně se k pravdě a neochvějnosti nabádali.

Súra 107
Podpora
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Co soudíš o tom, jenž nazývá náboženství lží?
To je ten, jenž sirotka odhání
a k nakrmení chudáka nepobízí.
Běda těm, kdož při modlení
o modlitbu svou se nestarají,
kteří chtějí být jen viděni
a dávat podporu odmítají.

Korán. Z arabštiny přeložil Ivan Hrbek. V edici Živá díla minulosti vyšel v roce 1972.

Muhammad I

Nepochybná data v Muhammadově životopise známe až pro dobu jeho působení v Medíně v letech 622-632. Předtím asi deset let se snažil prorocky působit v Mekce, své prorocké vystoupení zahájil zhruba ve čtyřiceti letech, podle starších tradic se za datum jeho narození považuje rok 570, ale podle novějších poznatků mohl být mladší, narozený v roce 580.

Po otci patřil k rodu Hášimovců, který v té době zchudl. Muhammad byl brzy sirotkem, otec mu zemřel ještě před jeho narozením, matka v jeho šesti letech. Nejdřív se o něho staral dědeček Abdulmuttalib, později strýc Abú Tálib. Jeho zážitky z dětství se odrážejí i v jedné z nejstarších mekánských súr (93:3-11). Ale text zmiňuje i příznivý obrat v jeho životě. Tím tradice chápe jeho sňatek se zámožnou vdovou Chadídžou, pro kterou předtím pracoval. Chadídža byla starší o patnáct let, ale byla Muhammadovi oporou nejen hmotnou, ale i duchovní, podporovala ho oddaně od začátku jeho prorockého působení. Chadídža Muhammadovi porodila čtyři dcery a dva syny, synové ale umřeli už v dětství.

Muhammad znal dobře starý pohanský kult soustředěný v Mekce kolem Ka'by. Při svých obchodních cestách se zřejmě seznámil i s učením křesťanů a židů. Věděl o Tóře i evangeliích, ale sám je nečetl. Muslimští teologové zdůrazňují jeho negramotnost ummí, jak je uvedeno přímo v Koránu (7:158) a vidí v tomto faktu potvrzení božského původu Koránu. V původním slova smyslu ovšem může ummí znamenat "neznalý svatého Písma", takže o Muhammadově negramotnosti se nedá rozhodnout. Každopádně se velice zajímal o náboženství, zvlášť o monoteistická učení.

Po vizích v osamění došel Muhammad k názoru, že ho Bůh vyvolil hlásat Jeho slovo jako prorok nabí a posel rasúl. Počátky zjevení bývají datovány do roku 610, veřejná vystoupení do roku 613. Jeho poselství se krajané nejdřív posmívali, později se stali vyloženě nepřátelští, nazývali ho bláznem madžnún, káhinem, čarodějem, věštícím básníkem nebo dokonce podvodníkem. Muhammadův zápas prvního mekkánského období je zachycen v súrách z tohoto období, krátkých a extatických. Odpůrci z řad Kurajšovců chtěli, aby do své nauky zařadil i stará v Mekce uctívaná božstva. V jedné chvíli byl dokonce Muhammad ochoten al-Lát, al-'Uzzá a Manát zařadit jako určité přímluvce, napsal o nich tzv."satanské verše", později vypuštěné, protože zřejmě poznal nebezpečí takového kompromisu širk. Přiklonil se k naprosto rozhodnému monoteismu, jak svědčí súra Upřímnost víry (112)

Rci: "Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě je věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven."

Kurajšovské přední rody potrestaly Hášimovce za podporu proroka dvouletým obchodním a společenským bojkotem. Muhammada nezlomili. V roce 619 ale umřela Chadídža i strýc Abú Tálib. V čele Hášimovců ho vystřídal Abú Lahab, který byl Muhammadovým odpůrcem, bylo tedy zřejmé, že krajany nepřesvědčí, ani v blízkém Táifu neuspěl. Tehdy mu několik předáků z města Jathribu nabídlo přesídlení. Muhammad s nimi v soutěsce al-'Aqaba uzavřel smlouvu, že ho přijmou jako proroka a budou ho chránit.

To byla hidžra, odchod Muhammada a jeho stoupenců z Mekky do Jathribu, který pak byl přejmenován na Madínat an-Nábí "město Prorokovo". Hidžra probíhala postupně, sám Muhammad odešel s Abú Bakrem jako poslední, do Medíny dorazili 24.září 622. O sedmnáct let později za chalífy Umara bylo toto datum stanoveno jako počátek islámského datování.

L.Kropáček: Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 2003

Muhammadova rozsáhlá rodina

Musím se přiznat, že při řetězení vět jsem měla taky velkou chuť švindlovat. A tak tu část, která mne nejvíc zaujala a byla pár vět před požadovanou pátou větou na straně 23, opíšu teď:

Křesťanská polemická literatura se po století rozhořčovala nad Muhammadovou údajnou smyslností. Po smrti Chadídži, v době přibývajících politických úspěchů, se Prorok postupně oženil s devíti dalšími ženami. Hlavní důvody sňatků byly ovšem politické a někdy sociální. Muhammad uzavíral sňatky s dcerami významných prvních muslimů (jako byla Á'iša, dcera Abú Bakra nebo Umarova dcera Hafsa) a kmenových náčelníků a také s vdovami po padlých muslimských bojovnících. Je příznačné, že se neoženil s žádnou ženou z Medíny, aby neporušil svou neutralitu vůči tamním rodům. Vedle zákonných manželek měl ještě tři konkubíny: koptskou křesťanku Máriji, kterou dostal darem od egyptského místodržícího, a dvě židovky. Muhammadova rozsáhlá polygamní rodina jeho současníky rozhodně nepohoršovala, ale byla naopak chápána jako chvályhodný doklad jeho mužnosti, schopnosti a postavení. Evropským kritikům odpověděl v moderní době Egypťan al-Aqqád, že Muhammadova široká rodina nesvědčí o přemíře sexu, stejně tak jako skutečnost, že se Ježíš neoženil, nesvědčí o jeho nedostatku.

L.Kropáček: Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 2003, str 22-23

Zazen

poslal mailem JMH

Posílám jeden maličký příběh platný i pro jiná náboženství.

zdroj: Tauchman Karel, Zenoví mistři, Votobia 1995.
Baso (Baso Dóicu, 709-788, jeden z nejznámějších zenových mistrů) cvičil
zazen. Nangaku (tehdejší zenový mistr) k němu přišel a zeptal se:
"Co děláš?"
"Cvičím zazen."
"Proč cvičíš zazen?"
"Abych se stal Buddhou."
Nangaku se shýbl, vzal dvě tašky ze střechy a začal je o sebe třít. Baso se
zeptal:
"Mistře, co děláš?"
"Leštím tašky."
"A proč leštíš tašky?"
"Abych vyrobil zrcadlo."
"A jak bys mohl leštěním tašek vyrobit zrcadlo?"
"Jak by ses mohl stát Buddhou cvičením zazenu?"
Baso pak zůstal deset let studovat u Nangakua.

řetězec vět

U Adamma jsem našla návod ke kolování pátých vět z třiadvacáté strany. Tedy:

1. Vezměte nejbližší knihu.

2.Otevřete ji na straně 23.

3.Najděte pátou větu.

4. Přepište tu větu do svého deníčku i s tímhle návodem.

Moje věta je: "Právě Korán sám je jeho jediným zázrakem a důkazem ryzosti Božího zjevení."

Luboš Kropáček: Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 2003

Starý prodavač čaje

Žil kdysi jeden starý muž, který hostil ve volné přírodě poutníky čajem v překrásném okolí Kjóta. Na jaře vyhledával místa, kde rozkvetly nejkrásnější sakury, na podzim objevoval oblasti, kde se nejpůsobivěji zbarvilo javorové listí. Tam potom přinášel své náčiní, rozkládal podušky a čekal, až dorazí výletníci. Kjótští milovníci krásy z toho měli radost a scházívali se, kdekoli se usadil. Starý prodavač čaje se zanedlouho stal známým po celém hlavním městě.

Jen pár lidí vědělo, ža starý muž je ve skutečnosti skrytý mistr zenu. Již od dětství jej studoval a navštěvoval buddhostické učitele po celé zemi. Protože neustále cestoval, neměl žádný majetek a byl plně oddán učení buddhismu. Když dosáhl zenového probuzení, dal si závazek, že bude dál studovat a zdokonalovat se, aby neodbočil z cesty k úplnému osvícení tím, že by si předčasně osoboval právo na autoritu. Po dlouhém putování se vrátil do rodného kraje, kde pomáhal svému prvnímu učiteli. Když učitel zemřel, pověřil mistr vedením kláštera jednoho z žáků.

Sám odešel do Kjóta a navždy zanechal duchovního úřadu. V té době říkával: "Zda je něčí způsob obživy správný, záleží na jeho mínění, ne na tom, jak se to jeví ostatním. Já si nepřeji užívat výhod mnišského roucha k tomu, abych žil z dobročinnosti druhých."

A tak, aby se uživil, začal prodávat čaj. Často žertem říkával: "Jsem chudý a nemohu si proto dovolit jíst maso, a protože jsem starý, nemohu už uspokojit ženu. Prodávat čaj je pro mě to pravé."

Když někde otvíral svůj obchod, umístil před něj obvykle následující nápis" "Čaj vás bude stát tolik, kolik za něj dáte – sto liber zlata nebo pouhý měďák. Chcete-li, můžete dokonce popíjet zdarma, ale víc vám už slevit nemůžu."

Jednoho dne spálil všechny potřeby k přípravě čaje a přestal pracovat. Tehdy takto promluvil ke koši, ve kterém nosíval své čajové potřeby: " Vždycky jsem byl osamělý a chudý, nepatřil mi ani proužek půdy, ba ani motyka. Ty jsi mi byl po mnoho let nápomocen a doprovázel mě do jarních hor i k podzimním řekám, kde jsme prodávali čaj pod borovicemi i ve stímu bambusových hájů. A tak mi nechyběly peníze na jídlo a dožil jsem se více než osmdesáti let. Ale teď jsem tak stár, že nemám sílu tě více užívat. Skryji své tělo v Severní hvězdě a brzy nastane konec mým dnům. Aby tě v budoucnu nepotupily světské ruce, odměním tě extází ohně: proměň se uprostřed plamenů. Jak lze vyjádřit tuto proměnu? Vzplanutí končící v nekonečné čistotě, v níž je všechno stráveno. A zelené hory tyčí se jako vždy v bílých oblacích. Nyní tě svěřuji duchu ohně."

Roku 1763 zemřel ve své poustevně ve věku osmdesáti devíti let.

T.Cleary: Zenová hůl. Anekdoty a příběhy mistrů zenu. Votobia, 1995

Sol efficit ut omnia floreant

Slunce způsobuje, že všechno kvete.

Právě jsem se vrátila z lekce latiny, tahle věta se tam objevila. A opravdu, na dvoře filozofické fakulty před novou knihovnou kvete nově zasazená magnolie a v rohu dvora se chystá rozkvést obří sakura sahající svými větvemi až k nejvyšším poschodím budovy. V tomto období se nedá ani stihnout sledovat, co nového vyrašilo, vykvetlo nebo dokonce už i odkvetlo. Je to taky čas, kdy mne zrovna netěší moje suterénní pracoviště a táhne mne to ven.

Souhlasím s Karlem Čapkem, že právě toto období je nejkrásnější v celém roce, protože ještě zajímavější než květy jsou právě rašící rostliny. V neděli před Velikonocemi přišly k nám na návštěvu Laura s Johankou, kromě svého podzemního "sudu" se spoustou knih jsem se pochlubila probouzející se zahradou. U terasy už kvetla meruňka, věkovitý strom, který zažil svatbu mých rodičů před sedmdesáti lety. Ještě jednou děkuji Arsinoe, že uspořádala Brblog a mohla jsem tak Lauru s Johankou poznat. Zdravím obě, taky Martina zahradníka v jeho horském působišti.

V Brně kvetou na každém rohu magnolie všech barevných odstínů, připomínám Dupemu jeho kožíškový strom, slíbil, že pořídí jeho fotografie v plném květu.

A s Shanem můžu jenom souhlasit v jeho chvále tepla. Taky jsem si kdysi plánovala, že se na penzi odstěhuji do teplejších krajin, napsala si požadavky, které bych měla na nové bydliště. Ale nakonec jsem zjistila, že jsem brněnský patriot a Brno mi ve všech svých parametrech vyhovuje. Jen by mohlo být trochu jižněji a mít blízko moře.

Pěkný jarní víkend všem!

Bible kralická

Pár poznámek o překladatelích, referát do České reformace

Celý článek

Bakalářky

V těch několika volných dnech jsem se podívala na to, co mne čeká a nemine.

Celý článek

Exodus

Milí přátelé,

letos se sešel Pesach s Velikonocemi. Soudím, že všichni potřebujeme osvobození. Každý si sám doplňte od čeho a k čemu. A právě nadějnou svobodu nových začátků nám všem dnes přeji.

Židokřesťané

Přidávám svou práci do kurzu Křesťanství a hereze. Je to poněkud delší...

Celý článek

studijní kroužek

Přátelé, mám zpoždění a nestíhám. Ale přece se trochu vrátím proti proudu času.

V minulém akademickém roce jsem měla v jarním semestru zapsaný také kurz, který se jmenuje "Experimentální výzkum náboženských menšin". V podstatě to spočívá v tom, že si každý vybere náboženskou skupinu, o kterou má zájem, prostuduje dostupné materiály o ní a účastní se jejích aktivit. A pak o tom napíše pro ostatní souhrnnou informaci. Výběr záleží jen na každém z nás. Vybrala jsem si bahá'i společenství. Něco jsem o nich už z dřívějška věděla. Když můj syn ještě na střední škole psal studentskou práci, zajímal se o náboženství podél Hedbávné cesty a tehdy jsme se oba zúčastnili veřejné přednášky o náboženských menšinách v Iránu. Přednášku, jak jsme zjistili na místě, konalo brněnské bahá'i společenství. Byla neobyčejně zajímavá, pro mne to bylo úplně první seznámení se s tímto náboženstvím. Ještě dlouho po přednášce jsme diskutovali s přítomnými členy náboženské obce. Proto jsem se rozhodla pro ně. Na netu je informace o nich i s kontaktními adresami, ale vzhledem k domácí situaci jsem se nakonec nemohla žádných akcí účastnit. Kontakt jsem obnovila až teď, dokonce jsem se trefila zrovna do svátku Nového roku. Ale také získala možnost účastnit se studijního kroužku "Úvahy o životě ducha". Přepisuji část informací o něm:

Studijní kroužky
Cílem tohoto kurzu je prohloubit duchovní potenciál každého účastníka pomocí čtení a rozjímání nad Slovem Božím. Účastníci budou pomocí jednoduché, ale velmi účinné metody studovat úryvky Bahá'i Písma. Po zamyšlení se nad významem jejich slov, si účastníci vyměňují své názory, a tím celá skupina získává lepší porozumění a obohacuje své chápání. To umožňuje hlubší uvědomění si duchovních skutečností v nitru každého člověka, a přispívá k vnitřnímu růstu.

Studijní program
Kurz se zaměří na témata jako jsou modlitba, Boží vůle, život po smrti a nacházení smyslu života.

Je vhodný pro lidi všech náboženských vyznání nebo bez vyznání.

Budeme hovořit o následujících tématech:
- Smysl našeho života
- Podstat a vývoj duše
- Potřeba Božích Poslů
- Stav duše po smrti
- Význam a dopad našeho konání
- Vhodný postoj k současným podmínkám našich životů

Struktura kurzu
Tento kurz vychází z předpokladu, že život je proces během kterého rozvíjíme a posilujeme naše duchovní schopnosti a vlastnosti a pomocí propojení srdce s Bohem se snaží posílit jednotlivce, aby našel a následoval svou vlastní duchovní cestu.

Pro více informací a registraci volejte:
David Schejbal
Tel: 777 557 291

Podle mých posledních informací začne kurz asi už tento čtvrtek 8.4.2004 v 17 hodin. Pokud by někdo měl zájem, obraťte se na organizátora.

První lekce

JMH slíbil a dodal

Mnich přišel k Džošuovi:"Právě jsem vstoupil do kláštera, prosím, uč mne."
Džošu odvětil:"Dostal jsi najíst rýžové kaše?"
"Ano, dostal."
Džošu pravil:"Pak by sis měl raději nyní umýt svou misku."

[Paul Reps, Kosti a svaly zenu, Votobia, 1996]